Mýty a fakta | Zateplení domu | Otázky a odpovědi

Mýty a fakta | Zateplení domu | Otázky a odpovědi

Přestane nám dům dýchat po zateplení fasády?

  • Při zateplení fasády domu a při výměně starých netěsných oken za nová, velmi těsná, většinou plastová okna dochází ke snížení celkové průvzdušnosti obálky budovy. Nastává snížení paropropustnosti obvodové konstrukce. Zateplení budovy je však důležitým předpokladem pro snížení tepelných ztrát, a tím pádem pro dosažení požadovaných úspor energie. Moderní trendy v oblasti energeticky úsporných objektů skutečně požadují těsnou obálku budovy. V dnešní době už máme k dispozici prodyšné (difúzně otevřené) fasádní izolace se skvělými tepelně izolačními vlastnostmi (hodnota lamdba). Např. TPD PUR desky – zateplovací systém NEW Therm, kde lambda je 0,022 W/mK, patří mezi špičku fasádních tepelných izolací. Navíc je ještě prodyšný a neuzavírá prodyšnost obvodové konstrukce. I přesto je nezbytné zajistit dostatečné větrání, které přivádí čerstvý vzduch pro obyvatele domu a odvádí vlhkost a nežádoucí škodliviny obsažené ve vzduchu.
  • Větrat lze několika způsoby. Nejběžnější je větrání okny a dveřmi. Ideálně větrejte ráno a večer po dobu 20-30 minut. Avšak tato metoda není vždy zcela optimální ve vztahu k požadovaným úsporám (dochází při něm k tepelným ztrátám, kterým se jinými opatřeními snažíme naopak zabránit). Lepším řešením je systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu (rekuperace). Ten zajišťuje jednak dostatečnou výměnu vzduchu, ale také minimalizuje tepelné ztráty větráním.

Dojde při zateplení domu ke kondenzaci vodní páry a ke vzniku plísní?

  • Tento mýtus se nezakládá na pravdě. Naopak zateplení domu hodně snižuje riziko kondenzace vodní páry a vzniku nežádoucích plísní. Ke kondenzaci, respektive k následnému vzniku plísní na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí, dochází nejčastěji právě u nezateplených domů s malou tloušťkou obvodové konstrukce. Obvodové zdivo v zimě promrzá a studený vzduch se sráží s teplým vzduchem, který proudí z interiéru směrem do exteriéru. Vzduch je nasycen vodní parou, která kondenzuje uvnitř konstrukce nebo dokonce na povrchu. Tomuto jevu se říká rosný bod. Ideální místo pro vznik plísně. Rizikovými místy jsou rohy stěn, ostění a nadpraží oken, okolí parapetů, místa napojení vodorovných a svislých konstrukcí apod. Naopak vnitřní povrch konstrukce opatřené vnějším zateplovacím systémem je výrazně teplejší, a proto k nežádoucí kondenzaci ve zdivu a ke vzniku plísní nedochází. Rosný bod je posunut pryč z obvodové konstrukce směrem do prodyšné fasádní izolace nebo až na hranici fasádní omítky.  Určitě, kromě správného návrhu a provedení konstrukcí zateplení domu, včetně důsledného řešení detailů v rizikových místech (v místech tzv. tepelných mostů) je nezbytné zajistit také dostatečné větrání místností a eliminovat tak nadměrnou vlhkost vzduchu v místnostech.

Tlusté stěny u starého domu není potřeba zateplovat?

  • Schopnost obvodové stěny izolovat teplo uvnitř objektu je vyjádřena veličinou označovanou písmenem U, jako součinitel prostupu tepla, vyjadřovanou v jednotkách W/(m2·K). Čím je hodnota součinitele prostupu tepla U obvodové konstrukce nižší, tím dané zdivo izoluje lépe (má větší tepelný odpor R).
  • Srovnejme si např. kamenný dům s kamennou stěnou tloušťky 1 m, ta má hodnotu součinitele prostupu tepla U = 1,86 W/(m2·K). Oproti tomu stěna z cihel plných o tloušťce 80 cm, která dosahuje hodnoty součinitele prostupu tepla U = 0,81 W/(m2·K). Stěna z cihel dosahuje v tomto případě mnohem lepších hodnot, při menší tloušťce stěny. Norma (ČSN 73 0540) přitom doporučuje pro obvodovou stěnu hodnotu U  = 0,25 W/(m2·K). Tento požadavek tedy nesplňuje ani jedna z uvedených zdí.
  • Např. takový fasádní bílý polystyren EPS 70F o tloušťce 16 cm má hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,24 W/(m2·K). Pokud nechcete mít z oken střílny a chcete, aby vám do místnosti proudil dostatek denního světla, můžete použít fasádní PUR desky (NEW Therm system), kde  hodnota U = 0,23 W/(m2·K) je už u tloušťky 9 cm u PUR desky. Nebo můžete použít speciální sanační zateplovací systém na zateplení kamenného domu.
  • Je tedy na první pohled jasné, že jen na základě tloušťky stěny nelze říci, jaké tepelně-technické vlastnosti stěna má. Vždy záleží na použitém materiálu a jeho vlastnostech.

Co se stane s fasádním polystyrenem cca po 20 letech? Pry mizí a ztrácí se?

  • Tento mýtus se zakládá na technických a fyzikálních vlastnostech pěnového polystyrenu, který ztrácí svou stabilitu při dlouhodobém vystavení teplotám vyšším než 70 °C.
  • Správným přilepením polystyrenu, kotvením a vytvořením dostatečné armovací základní vrstvy lze těmto nepříznivým vlivům předejít. Správné zabudování by mělo být navrženo projektantem v projektové dokumentaci a mělo by splňovat ETICS parametry.
  • I když si realizujete zateplení domu svépomocí, je důležité dbát na dodržování technologického postupu montáže zateplovacího systému.
  • Aby fasádní polystyren mohl odolávat vysoký letním teplotám, je potřeba vytvořit minimální armovací vrstvu (tj stěrkovací tmel – lepidlo + perlinka vertex) v tloušťce 3 mm, ideálně 4 mm a použit kvalitní fasádní omítky, které mají v sobě UV filtry a jsou vysoce odolné povětrnostním vlivům.
  • V dnešní době (09/2018) se sundávají staré zateplovací systémy z bytových domů, které už nevyhovují dnešním energetickým úsporným opatřením, a můžeme vidět, že fasádní polystyren i po 20ti letech má stejnou tloušťku a nikam nezmizel 🙂 Někdy na něm můžeme pozorovat černé plísně, které se vytvořily na styku s obvodovou konstrukcí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.