Řasy a houby ( plísně ) na fasádě

Řasy a houby (plísně) na fasádě

Problémy s řasami a houbami na fasádách nejsou nic nového, ale v poslední době je lze pozorovat stále častěji. Pokud zkoumáte napadené objekty, ve většině případů zjistíte, že se jedná o vnější tepelnou izolaci a jsou napadeny pouze severní a severozápadní strany. Jaké jsou důvody, proč jsou tepelně izolované fasády náchylnější k růstu řas a hub – a proč je zasažena pouze malá část všech těchto objektů?

Řasy na fasádě

Řasy patří k nejstarším organizmům rostlinného původu. Na rozdíl od hub, které přijímají potravu z půdy, mohou řasy absorbovat oxid uhličitý ze vzduchu a syntetizovat živiny pomocí slunečního světla. Tento proces se nazývá fotosyntéza. Řasy dorůstají různých velikostí a tvarů. Vyskytují se v podobě mikroskopických buněk, ale i obřích mořských řas, které mohou měřit i několik metrů. Zbarvení fasád do zelena způsobují většinou zelené řasy (Chlorophyta).

Většina známých zelených řas je celosvětově rozšířena ve sladkých vodách. Kolem 10 % jich žije v mořích. Zde se vyskytují pouze v ohraničených oblastech, závislých na příhodné teplotě vody a vodního proudění. Řada forem vodní prostředí opustila a vyskytují se nyní v půdách a ve vzduchu. Nalezneme je též ve sněhu a ledu, na dřevěných plotech, v GFK plastech, na karoseriích aut a bohužel také na fasádách.

Houby – plísně na fasádě

V dnešní době rozeznávají biologové více než 100 000 druhů hub. Jen malá část z nich představuje ony nápadně velké houby, které sbíráme v lesích a konzumujeme. Většina hub se řadí k nenápadným a pro lidské oko skrytým organizmům.  Jejich těla, v nichž se utváří spóry (výtrusy), se zbarvují do tmavě zelena, červena, tmavě hněda až černa. Výtrusy hub jsou velice malé a rozšiřují se vzduchem. Tímto způsobem se dostanou i na fasády budov. Narazí-li na dobré prostředí, začnou klíčit a vyvinou se v takzvané hyfy, tj. houbová vlákna. Velké množství vzájemně propletených vláken se nazývá mycelium neboli podhoubí.

Houby se vyskytují v nejrůznějších oblastech. Každý kousíček země nese tisíce výtrusů a vláken půdních hub. Houby též rády osidlují plevy, listí, staré dřevo a jiné rostlinné zbytky. Dokonce je nalezneme na povrchu i uvnitř ostatních organizmů, ať již rostlin, zvířat či lidí. Jedná se o původce mnoha nemocí. Jak se liší oblasti výskytu jednotlivých druhů hub, liší se i jejich požadavky na kvalitu prostředí. Většině druhů se dobře daří v mokru či vlhku. O houbách obecně platí, že nepřijímají celistvou potravu, nýbrž pouze absorbují rozpuštěné látky. Houbová vlákna uvolňují do okolí trávicí enzymy, čímž se jim daří rozkládat přijímanou stravu až do úrovně molekul. Molekuly potravy jsou pak nasávány vlákny do těla houby a dále zpracovávány. K obrostu fasád houbami přispívá zejména vlhkost. Každý nátěrový materiál (např. zahušťovadla barev) je totiž dostatečným zdrojem potravy ve formě organického uhlíku nebo se potrava na fasádu dostane vzduchem (např. v podobě pylu).

Co způsobuje růst řas a hub – plísní?

Aby došlo k růstu mikroorganizmů, musí být splněny tři podmínky: nejprve jejich samotná přítomnost, dále pak vhodné prostředí, dostatek potravy plus vyhovující faktory životního prostředí a nakonec dostatečná vlhkost.  Není-li jeden z těchto předpokladů splněn, k růstu nedojde.

Mikroorganizmy se vyskytují prakticky všude, neboť jsou přenášeny větrem. Řasy mohou růst téměř kdekoli, potravu získávají ze vzduchu a za pomoci slunečního světla. Přesto nejsou porostem řas zasaženy zdaleka všechny budovy. Rozhodující význam pro výskyt řas a hub mají totiž faktory životního prostředí, které ovlivňují vlhkost na povrchu fasád.

Vedle architektury budovy a její geografické polohy, které mají velký vliv na vlhkost venkovních ploch, je nutné se zaměřit na venkovní tepelnou izolaci, zda je správně navržena.

Problematika zateplených fasád. Problematika špatně zateplených (navržených) fasád.

Smyslem venkovní tepelné izolace je udržet teplo uvnitř budovy. To ovšem vede k tomu, že se za jasných nocí mohou vnější omítky, jejichž tloušťka činí jen několik milimetrů, výrazně zchladit. Důvod tohoto nočního ochlazovaní a s ním spojené kondenzace vody spočívá ve zvláštnosti naší atmosféry. Při jasné noční obloze odráží povrchové plochy výrazně více světla v infračervené oblasti (tj. tepelného záření), než kolik jej proniká atmosférou.

Neuniká-li přitom z vnitřku budov žádné teplo, což je vlastně cílem každé tepelné izolace, může dojít k podchlazení vnějších stěn o 3 – 4  (°C) oproti teplotě okolního vzduchu.

Toto platí především u budov, jejichž střechy mají malý přesah, a tudíž je jejich zdivo plně zcela pod širým nebem. Při překročení rosného bodu kondenzuje pára v rosu, která potáhne fasádu vodním filmem.

Zatímco prosluněné plochy poměrně rychle vysychají, zůstává stinná severní strana budov mnohdy po celý den vlhká, což je zároveň vysvětlením, proč se výskyt řas a hub týká převážně severních a severozápadních stěn. O míře nočního ochlazení omítky rozhodují přirozeně faktory jako prostup tepla a tloušťka tepelné izolace.

Správně vypočtený a navržený součinitel prostupu tepla U ( W/m2.K),  a tloušťka izolace v mm je důležitým faktorem při zateplení domu a následné tvorbě řas a hub, plísní.

Třebaže se ještě před třiceti lety používala izolace o tloušťce 5 – 6 cm, zatepluje se v dnešní době tepelnou izolaci o šířce 20 a více cm. To má svůj důvod ve snaze o maximální úsporu energie.

S přibývající tloušťkou izolace se však problém kondenzace vody a výskytu řas jen zhoršuje. Máme zde tedy vysvětlení, proč se tento problém v posledních letech objevuje stále častěji. Na rozdíl od fasádních systémů s vnější izolací disponují stěny s vnitřní izolací daleko větší kapacitou akumulace tepla. Srovnávací měření švýcarského výzkumného a zkušebního ústavu EMPA, které porovnávalo dvě stavební konstrukce, na nichž bylo použito stejné množství izolačních hmot, ale které vykazují rozdílný rozsah tepelné akumulace, prokázalo, že se venkovní povrchy objektů s vnější izolací, a tudíž malou kapacitou akumulace tepla, ochladí za jasných nocí o 3 (°C) ve srovnání s teplotou okolního vzduchu, zatímco povrchová teplota objektů s vnitřní izolací nikdy neklesá pod teplotu okolí. Může se stát, že i u konstrukcí s vnitřní izolací dojde ke kondenzaci vody na zdivu, avšak ve srovnání se zateplenými fasádami, jejichž akumulace tepla je malá, jsou tyto periody výrazně kratší.

Jak často se tvoří na fasádě kondenzát, nezáleží jen na tepelně izolačních a akumulačních vlastnostech zvolené konstrukce stěny, ale především na geografické poloze objektu. Simulací budovy bylo vypočítáno, že teplota zateplených zdí (U = 0, 42) může klesnout pod rosný bod v závislosti na lokalitě a tím i na klimatických podmínkách během více než 1500 nebo ale jen 100 hodin/rok.

To ukazuje, jak rozhodující může být umístění a tím i geografická poloha pro problém vzniku řas a plísní na fasádách.

 

Jak lze předejít výskytu řas a hub, plísní?

Nyní se nabízí otázka, jak tedy předejít výskytu řas a hub či jak jejich růst alespoň zmírnit.

Na konstrukčních podmínkách ani na faktorech životního prostředí se zpravidla mnoho změnit nedá. Náklady by v obou případech byly příliš vysoké. Nezbývá tedy než natřít fasády ochranným nátěrem. Někteří odborníci však vkládají velké naděje do hydrofobizace vnějších povrchů.

 

Hydrofobizace

Protože hydrofobizace nebrání vytvoření kondenzátu, a nátěr dokonce zůstává delší dobu vlhký, je úspěch tohoto opatření velice sporný. O krok dál se ve vývoji ochranných produktů dostal jeden velký výrobce, který na trh uvedl výrobek s tzv. „lotosovým efektem“, jenž by měl fasády chránit nejen před řasami a houbami, ale i před nečistotami. Speciální mikrostruktura a extrémní hydrofobizace produktu mají přispět k vymytí veškeré špíny a usazených mikroorganizmů z fasády při každém dešti, čímž se údajně docílí trvale čistých fasád.

Laboratorní pokusy zkušebního ústavu EMPA i praktické zkušenosti ale potvrdily, že ani hydrofobizace, ani lotosový efekt růstu řas na zateplovacích systémech zabránit nedokáží.

Hydroaktivita

Pouhý fakt, že je povrch objektu silně hydrofobní, neznamená, že je díky této vlastnosti chráněn i před růstem řas a hub. Pro daný výsledek by jej bylo ještě nutné ošetřit biocidním přípravkem. Ostatně to vyplývá již z výše uvedeného textu ohledně kondenzace vody. V dnešní době se hledá řešení tohoto problému v hydroaktivních nátěrových systémech.

Výsledná kondenzační vlhkost na povrchu nátěru by měla být odstraněna z povrchu kapilárně aktivní základní a krycí vrstvou, rozložena po celé vrstvené struktuře a pak znovu uvolněna do okolního vzduchu. Toto řešení se jeví být účinnějším, než super hydrofobní povrchy, neboť v ideálním případě redukuje míru vlhkosti pod hodnotu, která by umožňovala růst řas a hub. V každém případě jsou však zapotřebí podstatně silnější nátěry a kapilární absorpce vlhkosti a optimálně přizpůsobený nátěrový systém.

Protože tyto systémy velice rychle a téměř dokonale absorbují vlhkost z deště a jejich zpětné vysoušení je závislé na klimatických podmínkách, není toto řešení vhodné pro každý typ stavebních konstrukcí. Situaci zhoršuje navíc fakt, že k růstu hub dochází již při 70 – 80% vlhkosti materiálu.

Biocidy

Neexistuje biocidní přípravek, který by si dokázal poradit se všemi typy mikroorganizmů a který by zároveň nevykazoval nežádoucí účinky jako toxicitu, změnu barvy ošetřeného povrchu či špatnou materiálovou snášenlivost. V praxi se proto nejčastěji používají kombinace různých přípravků, vždy dle konkrétního typu nátěrového systému a jeho specifik. Přesto se nedá vyloučit, že u silně alkalických produktů může být účinnost biocidních látek snížena.

Je velice důležité sladit výběr a koncentraci biocidních účinných látek s mírou voděodolnosti nátěrového materiálu tak, aby nátěr obsahoval dostatečné množství účinných látek, které se snadno nevymyjí.

Nicméně v důsledku potřebné rozpustnosti účinných látek ve vodě se síla každého biocidního prostředku dříve či později vyčerpá, a ten pak přestane nátěr chránit.

Všechny naše vnější fasádní omítky a fasádní barvy můžete zakoupit též ve variantě obohacené o biocidní účinné látky. Většina těchto výrobků zdomácněla pod označením „AS Protect“ (např. barva ARMASIL AS-PROTECT). Výrobky s tímto označením obsahují zvýšené účinné látky proti růstu řas a hub.

Na zateplené fasády bez konstrukční povětrnostní ochrany, na fasády ohrožené růstem řas a na fasády s velmi vysokou izolací je vhodné aplikovat pouze tyto speciální produkty.  V ideálním případě doporučujeme závěrem nanést na fasádu vrstvu ochranného biocidního nátěru.

 

Vlastnosti fasádních barev a omítek – nátěrových hmot

Na základě přibývajících problémů s řasami a houbami se stále více hovoří o významu složení a vlastností fasádních barev a omítek – nátěrových hmot. Jak z našich zkušeností, tak z výsledků výzkumů provedených v Německu a ve Švýcarsku vyplývá, řasy a houby, plísně napadají všechny známé nátěrové hmoty, mají-li k dispozici dostatek vlhkosti a není-li nátěr ošetřen biocidním přípravkem. Na tomto zjištění však není nic překvapivého. Stačí se cíleně porozhlédnout po našem okolí a nalezneme mikroorganizmy prakticky všude – na skle, kovech, kamení, betonu, dřevu, umělých hmotách a na mnoha dalších typech podkladů. Vždy ale přitom hraje hlavní roli vlhkost.

Jsme však přesvědčeni, že na místech, kde jsou fasády vystaveny nižší vlhkosti, mohou faktory jako složení a vlastnosti nátěrových hmot rozhodovat o tom, dojde-li k výskytu řas a hub či nikoliv.

Často se setkáváme s dotazem, může-li alkalita minerálních omítek a nátěrů chránit budovy před řasami a houbami. Odpověď spočívá v dalším dotazu, a sice se musíme ptát: Jak dlouho alkalita na povrchu stavebních materiálů přetrvá?  Na silně alkalických podkladech, jakými jsou čerstvý beton nebo vápenná omítka, se řasy ani houby usadit nemohou. Nicméně tyto typy povrchů ztrácejí svou alkalitu již brzy absorpcí oxidu uhličitého ze vzduchu, čímž přestávají výskytu řas a hub bránit, což se mimo jiné na řadě objektů již potvrdilo.

 

Účast KABE Farben (Karl Bubenhofer AG) na projektu Řasy a houby na fasádách vedeném výzkumným a zkušebním ústavem EMPA

Švýcarský výzkumný a zkušebního ústavu EMPA se v rámci jednoho ze svých projektů zabýval souvislostmi mezi fasádními nátěrovými hmotami, jejich složením a fyzikálními vlastnostmi a výskytem řas a hub na fasádách. Tento výzkum probíhal ve spolupráci s různými výrobci nátěrových hmot, mezi které se zařadila také společnost KABE Farben (Karl Bubenhofer AG).

Naším cílem bylo na základě interdisciplinární spolupráce propojit znalosti výrobců omítek, barev a ochranných prostředků se znalostmi biologů a stavebních specialistů. Rozhodli jsme se tyto odborné znalosti dále rozvíjet a díky tomu zvýšit kvalitu našich fasádních nátěrových hmot pro tepelné izolační systémy a vyvinout pro budoucnost nové a lepší přístupy řešení.

Dobré výsledky testů provedených na našich produktech potvrdily naše dlouholeté praktické zkušenosti z oblasti vývoje fasádních nátěrových hmot a ukázaly, že nejen kvalita a kvantita užitých konzervačních látek, ale i celkové složení výrobku mají vliv na růst řas a hub. Ačkoliv tento projekt nevyjasnil všechny otázky spjaté s danou problematikou, naše snaha a úsilí se vyplatily, což do budoucna povede k dalšímu vylepšení našich výrobků.

Konstrukční ochrana proti vlhkosti

Řasy a houby budou růst na našich fasádách jen v případě, že budou mít dostatek vlhkosti. Jako prevence jejich růstu nám proto poslouží opatření, která zabrání vlhnutí venkovních stěn anebo která přispívají k jejich rychlému vysoušení. Např. použití difúzně prodyšných zateplovacích systémů.

Naši předci dobře věděli, že střechy s přesahem budovy spolehlivě chrání. Moderní architektura však ráda od střech s přesahem upouští.  Není pak divu, že jsou nové objekty řasami a houbami napadány. Zastřešení na jednu stranu chrání zdivo před častými srážkami, čímž zároveň snižuje množství vlhkosti potřebné pro růst mikroorganizmů a předchází tak i vymývání použitých biocidů z omítky.

Na druhou stranu redukuje střecha s přesahem množství tepelného záření, které venkovní plochy odráží za jasných nocí. Tím se snižuje množství kondenzované vody na venkovním zdivu. Tento jev je dobře známý všem řidičům, kteří v zimě raději staví své vozy pod střechu, aby zabránili zamlžení a namrzání skel.

Možnosti čištění fasád

V případě, že je objekt řasami nebo houbami již napaden, nabízí se 3-4 osvědčené kroky k řešení tohoto problému:

  1. Řasy a houby odstraníme pomocí vysokotlakého čištění s čisticím prostředkem, např. Cleanforce
  2. Napadené plochy jednou až dvakrát ošetříme algicidním prostředkem  necháváme působit 24 hodin – neoplachujeme, např. Algizid
  3. Naneseme dvě vrstvy ochranné fasádní barvy Novalith nebo Armasil AS-Protect  (včetně penetrace pod silikátovou nebo silikonovou barvu),  nasákavost fasádní barvy musí být nižší než 0,1 kg/m2. h0,5.

Jsou-li na fasádě mikrotrhlinky provedeme před krokem č. 3 nátěr plnicím fasádním nátěrem s vláknem, např. Novalith Fibre.

Při volbě nátěrových systémů je vždy nutno zohledňovat vlastnosti podkladových materiálů.  Společnost KABE Farben Vám proto nabízí široký a optimálně vyladěný sortiment nátěrových barev.

Pro disperzní staré omítky doporučuje KABE Farben tyto fasádní barvy:

ARMASIL s AS-PROTECT

NOVALITH s AS-PROTECT

BUGOFLEX s AS-PROTECT

Pro silikátové a hydraulické omítky doporučuje KABE Farben tyto fasádní barvy:

CALSILIT s AS-PROTECT – vysoká paropropustnost, vhodné na památkově chráněné objekty

NOVALITH s AS-PROTECT – vysoká paropropustnost, přilne na jakýkoliv fasádní podklad

S těmito opatřeními se odstraní stávající vegetace, která zabije zbývající mikroorganismy a sníží absorpci povrchu fasády vodou, čímž se zabrání rychlému vymytí nanesený biocidních přípravků.

Kvůli potřebné rozpustnosti účinných látek ve vodě začne však každý biocidní přípravek dříve či později ztrácet svou účinnost. To znamená, že abychom předešli výskytu řas a hub na fasádách i v budoucnu, je nutné ochranná opatření pravidelně opakovat a jednou za 5 let si nechat prohlídnout fasádu odborníkem.  Délku časových rozestupů nelze přesně určit, neboť je závislá na různých faktorech, které se mohou případ od případu lišit, aniž bychom je mohli jakkoliv ovlivnit. Dle našich zkušeností je minimální doba účinnosti pět let. Chcete-li si nechat prohlídnout svou fasádu odborníkem – technikem, napište nám Vás požadavek do poptávky.

Důležité upozornění

U omítkových systémů a natřených fasádních povrchů, které jsou silně vystaveny povětrnostním vlivům nebo se potýkají s rizikem kondenzace vody (především zateplené domy s neprodyšnou fasádní izolací), doporučujeme použití profesionální čistící sady, které obsahuje i nátěrový kompletní systém (fasádní barvu Novalith fibre s vláknem – plnič a fasádní barvu Novalith).

Složení profesionální čistící sady:

  1. Cleanforce – čistící koncentrát
  2. Algizid – oštření proti výskytu řasy
  3. Novalith grundierung penetraci
  4. Novalith fibre – plnič fasádní silikátová barva s vláknem
  5. Novalith silikátovou fasádní barvu s ochranným filmem proti řasám, plísním, houbám

U čerstvě zateplených novostaveb (mnohdy se zbytkovou vlhkostí ve zdivu)  při čištění fasád je nutné riziko výskytu řas a hub předem zohlednit.

Doporučení KABE Farben:

V první řadě je již v průběhu plánování a konstrukce potřeba zajistit odstup objektu od zdrojů vlhkosti (zejména stříkající vody) pomocí opatření jako např. střecha s přesahem, parapety, odstup mezi budovou a vegetací atd. Důležitá je rovněž plánovaná údržba objektu (pravidelné čištění). Vysoce alkalické vlivy obvykle snižují účinek konzervace fasád povrchovým filmem. Důležité je i správně navržení skladby obvodové konstrukce.

Řiďte se také platnými normami, návodem na údržbu ETICS a všeobecnými specifikacemi a odbornými informacemi společnosti KABE Farben.

Co může přinést budoucnost?

Užití biocidních přípravků se z ekologického hlediska jeví jako stále problematičtější. Lépe by bylo využít takových fyzikálních přístupů, které by snížily množství kondenzované vody na povrchových stěnách budov, příp. by vedly k jejich rychlému vysušení – např.:

  • nátěry odrážející infračervené záření
  • užití vodivých vláken, která by vytápěla omítky solární energií
  • omítky s latentní akumulací tepla
  • hydroaktivní omítky a barvy

Než budou tyto metody vyvinuty a otestovány, uplyne však jistě ještě dlouhá doba a vy nám mezitím můžete poslat fotku svého domu napadeného řasou a my Vám zdarma poradíme, jak správně postupovat s čištěním a nátěrem, jak udělat celkovou regeneraci fasády svépomoci.