Efektivní sanace vlhkého zdiva po povodni: Metody, materiály a jejich výhody

Sanace vlhkého zdiva po povodni a příprava na zimu vyžaduje několik kroků, aby bylo zajištěno, že zdivo nepromrzne a nedojde k dalším škodám.

Odstranění vlhkosti: Nejdůležitější je co nejrychlejší vysušení zdiva. K tomu je možné použít různé metody, jako jsou:

- Odvlhčovače vzduchu – k urychlení odpařování vody z vlhkých povrchů.
- Přírodní vysoušení – větrání prostor, pokud to počasí umožňuje, aby přirozeně vysychaly.
- Elektroosmóza – tato technologie je vhodná pro vysoušení zdiva, protože vytváří elektrické pole, které odstraňuje vlhkost ze stěn.

Sanace zdiva: Po vysušení by mělo být zdivo ošetřeno vhodnými sanačními prostředky, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá ochrana proti vlhkosti. Používají se různé sanační omítky, které umožňují odpařování vlhkosti a zároveň zabraňují jejímu opětovnému pronikání do zdiva, speciální izolace, které mohou být aplikovány i na vlhké zdivo.

Tepelná izolace: Aby nedocházelo k promrzání vlhkého zdiva, je nutné ho chránit tepelnou izolací. Doporučuje se:

- Izolace exteriéru – použití izolačních materiálů, které zamezují prostupu chladu z venku. Minerální vata nebo polystyren NEJSOU VHODNÉ pro tento typ zateplení vlhkého zdiva. Níže v článku je vysvětlení proč tomu tak je. Je potřeba použít speciální tepelnou sanační izolaci, která bude maximálně prodyšná a může být aplikována na vlhké zdivo.
- Vnitřní izolace – pokud není možné zdivo izolovat z vnější strany, existují i metody izolace zevnitř, ale zde je třeba postupovat opatrně, aby nedocházelo k zadržování vlhkosti a správně vybrat izolaci pro vnitřní zateplení vlhkého zdiva. Hydroizolace: Pro dlouhodobou ochranu před vlhkostí by měla být obnovena nebo zřízena kvalitní hydroizolace. To zahrnuje použití izolačních fólií, bitumenových pásů nebo bitumenových nátěrů nebo injektáže proti vzlínání vody.

Oprava poškozeného zdiva: Pokud je zdivo po povodni mechanicky poškozené nebo staticky narušené, je třeba provést jeho opravu. To může zahrnovat výměnu poškozených částí zdiva, zpevnění nebo aplikaci nových vrstev omítky.

Prevence kondenzace: Kondenzace může zhoršit stav zdiva, proto je třeba zajistit dostatečné větrání a v některých případech nainstalovat odvlhčovací systémy, které udrží vnitřní vlhkost pod kontrolou.

zatopený starý kamenný dům povodní — jak udělat sanaci vlhkého soklu po povodni

Proč není minerální vata vhodná pro zateplení vlhkého zdiva po povodni?

Sanace zdiva zasaženého povodní představuje velkou výzvu, zejména co se týče výběru vhodných materiálů pro jeho zateplení a ochranu před dalším poškozením. Jedním z často diskutovaných izolačních materiálů je minerální vata (kamenná nebo skelná). Ačkoliv se běžně používá pro tepelnou izolaci budov, pro zateplení vlhkého zdiva po povodni není vhodná. Tento článek vysvětluje hlavní důvody, proč minerální vata selhává v těchto specifických podmínkách a jaké jsou vhodnější alternativy.

Nasákavost a zadržování vlhkosti

Minerální vata, i když je částečně hydrofobizovaná, má schopnost absorbovat vlhkost, zejména pokud je vystavena vysoké vlhkosti po delší dobu, jako tomu bývá po povodních. V případě, že minerální vata absorbuje vodu, ztrácí své izolační vlastnosti. Voda v materiálu funguje jako tepelný vodič, což dramaticky snižuje schopnost minerální vaty izolovat zdivo. Navíc, když vata nasákne, stává se těžší a může mechanicky poškodit strukturu, ke které je připevněna.

Zhoršení tepelně-izolačních vlastností

Minerální vata je navržena pro suché prostředí, kde vzduch mezi vlákny zajišťuje její izolační vlastnosti. Voda, která pronikne do struktury vaty, tento vzduch vytěsní a způsobí, že materiál ztratí svoji tepelnou účinnost. To znamená, že zdivo, které je zaizolováno mokrou minerální vatou, je náchylné k tepelným ztrátám a může v zimních měsících promrzat.

Riziko vzniku plísní

Vlhká minerální vata může představovat příznivé prostředí pro růst plísní a hub. Zatímco samotná minerální vata není organická a přímo nepodporuje růst plísní, její schopnost zadržovat vlhkost může způsobit rozvoj plísní na přilehlých stavebních materiálech, jako je zdivo nebo omítka. Plísně nejen narušují strukturu budovy, ale také představují zdravotní riziko pro obyvatele.

Problémy s vysycháním zdiva

Sanace vlhkého zdiva vyžaduje, aby vlhkost měla možnost postupně se odpařovat. Minerální vata, zejména pokud absorbuje vodu, tento proces blokuje a znemožňuje přirozené vysychání zdiva. V důsledku toho zůstává zdivo vlhké po dlouhou dobu, což vede k dalšímu zhoršování jeho vlastností, jako je snížení pevnosti, rozpad omítky nebo výskyt solných výkvětů.

Zvýšené riziko promrzání

Vlhké zdivo je mnohem náchylnější k promrzání, zejména pokud není správně izolováno. Minerální vata, která absorbuje vlhkost, tuto vlhkost „uzavírá“ ve zdivu. V zimních měsících, kdy dochází k cyklům zamrzání a rozmrzání vody, to může vést k destrukci zdiva. Rozpínání zamrzlé vody uvnitř stavebních materiálů způsobuje mechanické napětí, které může vést k praskání a degradaci zdiva.

Minerální vata není vhodná pro zateplení vlhkého zdiva po povodni, ačkoliv je výborným izolačním materiálem pro běžné stavební podmínky, Její nasákavost, neschopnost vysychat a zadržování vlhkosti může vést k vážným problémům, jako jsou tepelná ztráta, růst plísní a promrzání zdiva. Pro sanaci vlhkého zdiva je proto nutné používat materiály, které podporují odvětrání vlhkosti a zajišťují trvalou ochranu budovy.

Proč není polystyren vhodný pro zateplení vlhkého zdiva po povodni?

Použití polystyrenu pro sanace vlhkého zdiva po povodni může vést k řadě problémů, které se týkají schopnosti zdiva vysychat a zachovat jeho dlouhodobou stabilitu. Ačkoliv je polystyren běžně využíván jako izolační materiál pro zateplování budov, jeho vlastnosti z něj činí nevhodný materiál pro zateplení vlhkých stěn, zejména po povodních.

Nedostatečná prodyšnost

Polystyren je neprodyšný materiál, což znamená, že neumožňuje průchod vodní páry. V případě zdiva zasaženého povodní je klíčové, aby vlhkost ze zdiva mohla postupně unikat. Pokud je na vlhké zdivo aplikován polystyren, dochází k „uzavření“ vlhkosti ve zdivu, což může způsobit dlouhodobé problémy. Vlhost uvnitř stěn se nemá jak odpařit a může zůstat ve zdivu, což zvyšuje riziko vzniku plísní, hromadění solí (výkvěty) a postupné degradace zdiva.

Zadržování vlhkosti ve zdivu

V případě zdiva, které není zcela suché, polystyren výrazně omezuje schopnost zdiva vysychat. Vlhkost zůstává uvnitř, což může zvyšovat jeho nasycení a oslabovat strukturu materiálu. To vede k dalšímu riziku poškození v průběhu času, protože se zdivo nemůže přirozeně zbavit vlhkosti.

Tepelné mosty a promrzání

Pokud zdivo po povodni obsahuje vodu, je citlivější na promrzání. Voda v pórech zdiva zamrzá, rozpíná se a může způsobit mechanické poškození struktury. Polystyren neumožňuje odvod vlhkosti, a tak se zvyšuje riziko promrzání, protože voda zůstává v zdivu. Navíc, pokud zdivo obsahuje zbytkovou vlhkost, polystyren nezabrání jejímu opakovanému zmrazování a tání, což může vést k praskání a dalším škodám.

Riziko plísní

Kvůli neschopnosti polystyrenu propouštět vodní páru se zvyšuje pravděpodobnost vzniku plísní. Plísně mohou růst na povrchu zdiva, zejména v případech, kdy vlhkost nemá jak uniknout. To představuje nejen stavební riziko, ale i zdravotní problém pro obyvatele budovy.

Polystyren není vhodný pro zateplení vlhkého zdiva po povodni kvůli jeho neprodyšnosti, schopnosti zadržovat vlhkost a riziku vzniku plísní. Vlhké zdivo musí být schopno přirozeně vysychat, aby se předešlo dalším škodám, a polystyren tento proces blokuje. Pro efektivní sanaci zdiva je nutné použít prodyšné materiály, které umožní vysychání a zároveň zajistí potřebnou tepelnou izolaci.

Jaké jsou vhodné alternativy pro sanaci vlhkého zdiva?

Po povodních a dalších situacích, kdy je zdivo nasycené vlhkostí, je klíčové použít izolační materiály, které podporují vysychání zdiva a jsou schopny zajistit jeho dlouhodobou ochranu. Některé z těchto materiálů zahrnují:

- Sanační omítky: Tyto omítky jsou speciálně navrženy tak, aby umožňovaly odpařování vlhkosti ze zdiva, aniž by ji zadržovaly. Mají otevřenou strukturu, která umožňuje difuzi vodní páry, čímž chrání zdivo před dalšími škodami. Sanační omítky mají jednu velkou NEVÝHODU. Aby fungovaly správně, musí být sanační omítka navrstvena do dané tloušťky. Minimální doba zrání omítky je 1 den 1 mm nanášené vrstvy. Minimální tloušťky jsou 25-30 mm. To vyžaduje 25-30 dnů na vyzrávání. Následně můžete aplikovat další vrstvu. Vyzrávání sanační omítky je časově náročný proces, během kterého nesmí pršet. Sanační omítky vyžadují speciální přípravu. Různé způsoby míchání.
- Prodyšné izolační materiály: Materiály jako např. Styrcon (cemento polysytrenové sanační desky) poskytují tepelnou izolaci a zároveň umožňují zdivu dýchat. Jsou navrženy tak, aby byly dostatečně prodyšné a podporovaly odvětrávání vlhkosti, což zvyšuje jejich účinnost při sanaci vlhkého zdiva. Aplikace Styrcon desek jde svépomoci. Během 2 dnů můžete mít sanační desky Sytrcon aplikovány na vlhkém zdivu. Možnost aplikace do exteriéru i interiéru.

Srovnání: Sanační omítky vs. Styrcon při sanaci vlhkého zdiva

Při sanaci vlhkého zdiva po povodních je zásadní výběr vhodného materiálu, který umožní zdivu efektivně vysychat a zároveň poskytne tepelnou izolaci a dlouhodobou ochranu. Dva z hlavních přístupů, které se v této oblasti využívají, jsou sanační omítky a Styrcon desky. Podíváme na výhody a nevýhody obou materiálů, abychom lépe porozuměli jejich použití v praxi.

Princip fungování

- Sanační omítky omítky jsou speciálně navržené omítkové systémy, které podporují odvod vlhkosti ze zdiva. Jsou vyrobeny z materiálů s vysokou prodyšností a nízkou kapilární absorpcí. Jejich hlavním účelem je umožnit difúzi vodní páry ze zdiva ven, aniž by na sebe navazovaly vlhkost. Sanační omítky mají schopnost neutralizovat výkvěty soli a zabraňovat jejich usazování na povrchu omítky.
- Styrcon desky se vyrábí jako směs polystyrenových kuliček a cementu, což mu dává unikátní vlastnosti. Polystyren poskytuje výbornou tepelnou izolaci díky své nízké tepelné vodivosti, zatímco cement dodává pevnost a odolnost proti vlhkosti a mechanickému poškození. Cemento polysytrenová směs je lisována do tvrdé sanační desky. Vzniká makroskopická struktura. Styrcon desky mají podobnou funkci jako sanační omítky, pokud jde o umožnění průchodu vodní páry, ale díky přidaným izolačním vlastnostem poskytují navíc i tepelnou izolaci. Polystyrenové kuličky v materiálu vytvářejí velké množství vzduchových kapes, tím je zajištěna nízká tepelná vodivost. To znamená, že desky minimalizují tepelné ztráty a zajišťují efektivní ochranu zdiva před promrzáním, což je zvláště důležité při sanaci vlhkých staveb. Jsou snadno instalovatelné a odolné vůči vlhkosti. Zbytková vlhkost zdiva může být 8%.

Makroskopická struktura sanační desky Styrcon

Rychlost aplikace

Aplikace sanačních omítek je relativně časově náročná. Proces začíná důkladnou přípravou povrchu, odstraněním starých omítek a očištěním zdiva. Poté se nanáší několik vrstev omítky s různou funkcí (penetrační podkladu – sanační podhoz – špryc, základní vrstva, finální vrstva a nátěr), což vyžaduje přestávky mezi jednotlivými vrstvami pro dostatečné zaschnutí. Tento proces může trvat několik dnů až týdnů v závislosti na podmínkách a vlhkosti zdiva. 1 mm sanační omítky vysychá 1 den. Minimální tloušťky sanační omítky jsou 25-30 mm. Časová náročnost aplikace 25-30 dnů. Nesmí během procesu vysychání – vyzrávání pršet.

Sanační desky Styrcon mají rychlejší proces aplikace, než sanační omítky. A to až o 85%. Lepí se přímo na zdivo, celoplošně, pomocí speciálního lepícího prodyšného tmelu a následně se mechanicky kotví pomocí hmoždinek. Při správné přípravě povrchu lze Styrcon desky instalovat poměrně rychle a pokrýt velkou plochu zdiva za krátkou dobu. Na rozdíl od sanačních omítek není třeba čekat na schnutí jednotlivých vrstev. Během jednoho dne můžete ve 2-3 lidech stihnout nalepit i 100 m2 desek.

Sanace vlhkého soklu — Sanace vlhkeho soklu po povodni Styrcon deskou

Tepelná izolace

Sanační omítky nejsou navrženy primárně jako tepelná izolace, i když poskytují určitou ochranu proti tepelným ztrátám. Jejich hlavním účelem je odvětrávání vlhkosti, nikoli zajištění tepelného komfortu. Pro dosažení dostatečné tepelné izolace je často nutné aplikovat další izolační vrstvy. Další náklady navíc. Další čas potřebný pro aplikaci.

Styrcon polystyren cementové desky kombinují tepelně-izolační vlastnosti s prodyšností. Díky přítomnosti polystyrenu a cemntu v materiálu poskytují vynikající tepelnou izolaci a snižují tepelné ztráty zdiva, což je výhodné zejména u starších staveb a při sanaci zdiva po povodních. Styrcon plní dvě funkce najednou: izolaci i odvádění vlhkosti.

Prodyšnost a vysoušení zdiva

Sanační omítky mají vysokou prodyšnost a umožňují zdivu přirozeně vysychat, což je jejich hlavní funkce. Díky své otevřené struktuře a nízké kapilární vodivosti podporují odpařování vlhkosti. Nedostatek je, že nezamezí promrzání zdiva v zimě.

Sanační desky Styrcon desky jsou rovněž prodyšné a umožňují postupné vysychání zdiva. Nabízejí lepší izolační schopnosti, než sanační omítky, což je výhodné v zimě, kdy zamezí promrzání zdiva – jeho degradaci. Styrcon sanační desky můžete aplikovat i pod úroveň terénu, až k základové spáře. Aby sanační desky Styrcon fungovaly správně, je nutné je aplikovat minimálně do výšky 1,5 násobku tloušťky zdiva nad místo, kam se dostala voda. V ideálním případě na celou stěnu.

Faktor difúzního odporu μ = max 10. Součinitel tepelné vodivosti λd ≤ 0,047.

Dlouhodobá ochrana

Sanační omítky poskytují ochranu proti vlhkosti a jsou dobré pro vysoušení zdiva. Jejich účinnost však může klesat. Pokud je zdivo stále nasycené vodou nebo pokud není provedena správná drenážní ochrana zdiva proti vzlínající vlhkosti, tak sanační omítky nefungují na 100%.

Styrcon sanační desky nabízejí dlouhodobou ochranu proti vlhkosti i tepelným ztrátám. Jsou odolné vůči mechanickému poškození a mohou být dlouhodobě funkční bez nutnosti dalších úprav. Díky jejich kombinaci izolačních a prodyšných vlastností jsou vhodné pro trvalou sanaci zdiva.

Kdy aplikovat Styrcon desky po povodni?

Instalace sanačních desek může být proveden ihned, jakmile spáry ve zdivu jsou na povrchu suché.

Vodní pára prochází skrze Styrcon desky pryč. Deska je tepelně izolační λD≤0,047 a nehořlavá – označení A2

Cena a dostupnost

Sanační omítky jsou obecně cenově dostupné, ale proces aplikace může je náročnější na práci, což může zvyšovat celkové náklady. Orientační cena ucelené skaldby sanačních omítek v tl. 30 mm je okolo 900 – 1000 Kč/m2 + práce orientačně 800 – 1000 Kč/m2.

Sanační desky Styrcon nejsou o moc dražší než sanační omítky, když porovnáme stejnou tloušťku. Kompletní systémová skladba se Styrcon deskou v tl. 30 mm výjde taky okolo 1000 Kč/m2. Doporučujeme využít větší tloušťku, ať zároveň při sanaci vlhkého zdiva využijete i tepelně izolační vlastnosti. Tloušťky 80-100-120 mm.

Aplikace jde zvládnout svépomoci! Ušetříte čas a peníze při instalaci. Sanační desky jsou vhodné tam, kde je potřeba rychlá a efektivní kombinace izolace a sanace.

Styrcon desky jsou vhodné, pokud je potřeba kombinovat sanaci vlhkého zdiva s tepelnou izolací a rychlejší aplikací.

Napište nám poptávku a naši technici Vám rádi pomohou vyřešit problémy s vlhkostí.

Vložit potávku

Sanační desky Styrcon a příslušenství můžete rovnou koupit i u nás v e-shopu. vše máme skladem.